Řecké šlapky

Oct|23 2007

Abych to uvedl na pravou míru, nebudu tady vyprávět o řeckých lehkých děvách, nýbrž o řeckých toaletách. Jednalo se totiž o jeden z prvních šoků, které nás na naší cestě řeckem čekaly.

Byl krásný letní večer na jižním cípu poloostrova Chalkidiki, my jsme zrovna dorazili na pláž, kde jsme lokalizovali místo našeho prního noclehu. Vyzkoušeli jsme tamější vodu, byla příjemně teplá. Uvařili jsme si instantní polívku, seznámili jsme s místními potulnými psy. Krátce po setmění jsme začali rozmýšlet, co s načatým večerem. Nerozmýšleli jsme dlouho, osvětlený název "Restaurant" usměrnil naše kroky, kde se naší jasnou volbou stal lahvový Amstel za přijatelných 2 a půl EURa.

Po jedné a půl sklenici to začlo. U číšníka jsem se dopátral toalet, ten mě nasměroval do opodál stojící budky. Šok. Marně jsem hledal pisoár nebo dokonce obyčejnou mísu. Místo toho mě čekaly dvě keramické šlapky. Uprostřed díra. To je vše. Ještě víc jsem se ale zděsil nápisu "nezvhazovat papíry", na ně byl určený jednoduchý (stále otevřený) odpadkový koš. Bylo mi vysvětleno, že řecké odpadní trubky jsou natolik úzké, že by je případný toaletní papír mohl ucpat, proto se zbavování použitého (!!!) toaletního papíru řeší tímto nevlídným způsobem. Když jsem místní toalety opustil, stal se ze mě nový člověk. Od té doby dělím lidi na ty, kteří znají šlapky, a na ty, kteří je neznají... :-D

Naštěstí jsou dnes šlapky ve většíně míst již minulostí. Často sice budete muset vzít za vděk studenou mísou bez prkýnka a všudypřítomným, často nepříjemně zapáchajícím odpadkovým košem, ale alespoň si sednete. :)

Nakonec si stejně uvědomíte staré známe přísloví: "Všude dobře, doma nejlépe", což pokud se toalet týče, platí stonásobně.

Tags: Osobní | Zábava | Cestování | Dovolená