Posts with tag Facebook
Sémantický web v podání Googlu
Budoucnost internetu se v blízké době bude s velkou pravděpodobností točit kolem sémantického webu. Pojďme se podívat na technologie nabízené Googlem, který bude bezesporu i v dalších letech jedním z leadrů nejen v této oblasti.
Základním problémem sémantického webu je problém značkování. Klasické HTML i XHTML, z nichž druhý jmenovaný se pro automatické zpracování hodí lépe kvůli striktnímu XML formátu, se sémantickým popisem dat nepočítaly. Na druhou stranu nelze z ničeho nic začít používat jiné formáty pro prezentaci dat (např. RDF).
Jedním konkrétním případem, kde se sémantický web začíná uplatňovat v praxi už dnes, jsou stránky on-line obchodů, tedy nabídka zboží. Pokud dnes přijde robot na stránku s popisem zboží, jen velmi obtížně najde relevantní informace, které by mohly být spolehlivé natolik, aby je mohl smysluplně využít. V praxi se proto od portálů žádá speciální rozhraní (většinou ve vormátu XML), kde je možno zjistit přesné informace o produktu.
Nevýhodou speciálních XML feedů je, že každý obchod si tvar XML dokumentu určuje sám, tzn. portláy musí mít tento výpis produktů v mnoha verzích, což je s přibývajícími agregátory stále pracnější. Ideální by bylo, kdyby každý parser uměl vytáhnout všechna data přímo ze stránky, která slouží primárně uživatelům. A k tomu nám idálně poslouží právě sémantický web.
Google pro službu Product Search vyvinul definice jednotlivých metadat, jako je název produktu, kategorie nebo popis. Metadata jsou rozdělena na informace o produktu, o nabídce (cena, prodejce, stav zboží) a o souhrnné nabídce (pokud produkt obsahuje několik variant). Co s těmito údaji Google udělá, je jasné. Co není jasné, jak jednotlivé části webu (tedy HMTL elementy) správně označit dannými metadaty.
Konkrétně Google nabízí hned několik možností. První možností je využít microdata, které jsou součástí HTML 5 a elementům přidají nové atributy itemscope, itemtype a itemprop.
Další možností jsou microformáty, které pro klasifikaci dat používají standardního atributu class, primárně sloužícího pro formátování pomocí CSS. Poslední možností je použití RDFa, tedy rozšíření HTML pomocí jmenných prostorů. Všechny jsou k vidění na následující ukázce:
<!-- microdata -->
<div itemscope itemtype="http://data-vocabulary.org/Person">
Jmenuji se
<span itemprop="name">Bob Smith</span>
a moje stránky jsou na
<a href="http://www.example.com" itemprop="url">www.example.com</a>.
</div>
<!-- microformat -->
<div class="vcard">
Jmenuji se
<strong class="fn">Bob Smith</strong>
a moje stránky jsou na
<a href="http://www.example.com" class="url">www.example.com</a>.
</div>
<!-- RDFa -->
<div xmlns:v="http://rdf.data-vocabulary.org/#" typeof="v:Person">
Jmenuji se
<span property="v:name">Bob Smith</span>
a moje stránky jsou na
<a href="http://www.example.com" rel="v:url">www.example.com</a>.
</div>
Nyní tedy máme techniky, jak dát robotům možnost získat správná data bez nutnosti definovat XML feed. V českých končinách sice zatím služba nasazena není, ale není špatné vidět do budoucnosti. Z Německa, kde již sémantickým značkám Google rozumí, totiž není daleko.
add comment
view posted comments (0)
Služby OpenID a MojeID - jak to vlastně zjednodušeně funguje
Pojem OpenID může sice být pro mnoho lidí známý, nicméně pravděpodobně budou vědět pouze to, že se jedná o jakýsi způsob přihlašování pod jednotným heslem. Rozhodl jsme se proto v krátkosti a zjednodušeně technologii OpenID vysvětlit.
Začnu trochu netradičně tím, čím OpenID není. Není to služba nebo jeden konkrétní server, který nabízí registraci a který by potom poskytoval informace jiným serverům. Není to ani žádná vizitka, která by byla pod heslem k dispozici.
Jedná se totiž o protokol, tedy specifikaci určitých pravidel. O tom, jak jsou tato pravidla naplňována, se již starají konkrétní služby na konkrétních serverech. Můžeme tedy mluvit o tom, že se jedná o decentralizovaný model, tedy žádný ze serverů nebo žádná ze služeb není primární, všechny poskytovatelé OpenID technologie jsou si rovny.
Nyní malá ukázka, jak to funguje v praxi. V modelu existují tři základní subjekty:
- uživatel, který se chce přihlašovat pokud možno na všech stránkách pomocí stejného jména a hesla
- provider - server, který uchovává informace o uživatelově účtu (např. Google, Seznam, nyní nově i MojeID)
- webová aplikace, která pro zjištění identity uživatelů používá technologii OpenID
Uživatel se nejprve musí zaregistrovat u jednoho z providerů - což je již většinou splněno, protože většina uživatelů má již nějaký účet na jednom z mnoha známých serverů. Pokud potom takový uživatel přijde na webovou stránku, která využívá OpenID, uvidí ikonku pro přihlášení pomocí této technologie.
Server požádá daného providera o sdílené tajemství, které je důležité pro zajištění bezpečnosti při práci s osobními údaji. Uživatel posléze zadá přihlašovací údaje, a to pouze providerovi, tedy webová aplikace se k přihlašovacím údajům nikdy nedostane. Provider buďto potvrdí nebo odmítne a případně předá webové aplikaci další informace (kontaktní údaje, telefon apod.) o uživateli, pokud je potřeba. Celá komunikace je velmi zjednodušeně znázorněna na následujícím obrázku.
Za zmínku určitě stojí i způsob autentizace u různých providerů. Nejvíce je rozšířená autentizace pomocí uživatelského jména (ze kterého se vytváří OpenID URL, tedy jednoznačná identifikace uživatele a providera) a hesla. Mezi takové patří např. zmíněný Google, MySpace, Seznam apod.
Některé služby ale poskytují i vyšší způsoby zabezpečení, například pomocí certifikátu, odeslání SMS apod. Takový provider (anglicky nazýván jako strong authentication provider) může být využit i pro aplikace využívající vyšší zabezpečení, například internetové bankovnictví. Mezi takové se chce nyní zařadit i služba MojeID, kterou právě spouští organizace CZ.NIC (zodpovědná za správu českých domén).
Služba MojeID je oproti ostatním trochu zvláštní v tom, že podporuje pouze ověřené kontakty a že spojuje účet pro autentizaci podle protokolu OpenID spolu s účtem vedeným u českých domén. Více o ní se dozvíte v článku na Lupě.
Technologie tedy existuje, o její bezpečnosti zatím nepanují žádné zásadní pochybnosti, provideři postupně přibývají, jen vlastníci stránek a webových služeb trochu zaostávají. Neznám mnoho služeb, které by poskytovali komfort autentizace pomocí OpenID, přestože o jejich výhodách asi nemohou být spory.
Jeden důvod proč neodejít z Facebooku
Článek Deset důvodů proč odejít z Facebooku na serveru root.cz popisuje, proč je používání Facebooku ohrožením vašich soukromých údajů a že i jeho výkonný ředitel není žádný svatoušek, alespoň co se etického chování týče. O ohrožení osobních údajů už se mluví dávno, zde autor nabízí trochu konkrétnější případy. Ovšem je to skutečně důvod opustit Facebook?
Myslím, že uživatelům na internetu obecně chybí osvěta a nějaký (možná by neškodil i lehce pranoidní) nadhled. Kdyby si každý uvědomil, že co dá jednou na internet (potažmo Facebook), může být kdykoliv v budoucnu použito proti němu, nemusel by být Facebook terčem ochránců práv. Problém je v tom, že uživatelé si o Facebooku a podobných systémech vytvoří nějakou zkreslenou představu, aniž by si kdy přečetli podmínky používání sítě. Ty podmínky mohou potom v praxi být více či méně dodržovány, ovšem základní problém jsou uživatelé.
Nechci je znovu nabádat k pečlivému čtení všech podmínek, to nikdy dělat nebudou. Stačilo by si uvědomit, že cokoliv dám na Facebook, jako bych to prohlásil v Hide Parku všem kolemjdoucím a ti to mohli roznést do celého světa. Pokud chci někomu sdělit něco soukromého, použiji jiný kanál, často bohatě stačí obyčejný e-mail.
Ale zpět k článku, ten sice hovoří o deseti bodech, já tam ale vidím pouze dva, z nichž první je rozepsán do devíti podbodů - "Problém s ochranou soukromí" a "Samotná Facebook aplikace stojí za houby". S prvním dokáži více či méně souhlasit, ale s druhým určitě ne. Pro mě je Facebook sociální sítí dostatečně kvalitní i bez Farmville a Mafie, kde jeho síla není v designu, rychlosti načítání nebo možnosti přizpůsobit si ho ku obrazu svému. Jeho silou je to, že je nejpoužívanější. Plánování výletů, akcí nebo sdílení odkazů a fotek jde potom realizovat na jednom místě a s minimem námahy a to je to, oč tu běží.
Osobní stránky - jednoduše V denšní době existuje mnoho způsobů, jak si vytvořit své osobní stránky. Pominu způsob vlastní tvorby (programování HTML stránek, případně PHP) a nabídnu Vám několik způsobů, jak i zadarmo a bez znalosti programování vytvořit své stránky. Nejdříve je potřeba si rozmyslet, co chci na svých osobních stránkách prezentovat. Samoúčelné stránky (podle hesla "hlavně abych nějaké měl") jsou k ničemu, takže pokud na svých stránkách nechcete prezentovat nic smysluplného, co by ostatní mohlo alespoň trochu zajímat, raději se od tvorby ani nepouštějte. Vždy je dobré mít na paměti, pro koho stránky připravuji a co chci návštěvníkům sdělit. Toto bychom měli mít vždy na mysli. Pojďme tedy už konkrétně k samotné tvorbě. Internet je dnes plný zajímavých nástrojů a aplikací, které Vám dovolí "naklikat" si Vaše vlastní stránky doslova za pár sekund. Vesměs to probíhá velmi podobně, je nutné se zaregistrovat (vyplnit nacionále, kontakt a nějaké bližší informace), potvrdit podmínky registrace a pak již můžete směle tvořit. Vyberete si z několika nabízených témat (návrhy stránek) a potom na vybraná místa dopíšete své texty. To stačí k tomu, abyste byli součástí WWW. Záleží na charakteru a rozsáhlosti systému, co vše dovolí změnit. Zde je na ukázku několik systémů, které nabízejí zmíněné služby: Webgarden http://zone.webgarden.cz/ Rodinné weby http://www.rodinneweby.cz/ Někomu může stačit obyčejný blog (pokud nevíte, co je to blog, dozvíte se více zde), ten si můžete zřídit na http://www.bloger.cz/ http://www.bloguje.cz/
Facebook aplikace - jak uspět
Marketing za pomoci sociálních sítí, to je trend současnosti i blízké budoucnosti. Ukážeme si pár pravidel, které je dobré dodržovat při propagaci Vašich Facebook aplikací. Článek vychází z jednoho příspěvku na diskusním fóru vývojářů Facebook aplikací.
Základní scénář
Základní scénář každého uživatele Facebook aplikace je následující:
- Uživatel je pozván přítelem
- Uživatel akceptuje pozvánku
- Uživatel autorizuje aplikaci
- Uživatel provede nějaké akce v aplikaci
- Uživatel posílá pozvánku přátelům
- Uživatel přestává používat aplikaci
- Uživatel odebírá aplikaci ze svého seznamu
Cílem každého provozovatele aplikace je dostat uživatele přes kroky 1,2 a 3 do stavu, kdy cyklí mezi 4 a 5. Jakmile se dostane do stavu 6 a 7, je zle.
Je dobré si uvědomit, že i přesto, že nejvíce zisku nám uživatel přinese mezi kroky 4 a 5, musíme se při vývoji postupně zaměřit na všechny kroky. Co s nimi budeme dělat? Analyzovat.
Neautorizujte bezhlavě
Za prvé potřebujeme odstranit všechny překážky, které stojí před uživatelem. Například striktní příkaz require_login, který zobrazí okno s přihlášením nebo autorizační okno pro nepříhlášené, resp. neautorizované uživatele, není nutné volat vždy. Naopak je dobré uživateli nabídnout část obsahu aplikace i bez nutnosti mít aplikaci povolenu. Stejně, jako zákazníci rádi chodí po obchodě, aniž by museli předem souhlasit s koupí, brouzdají uživatelé Facebooku po stránkách a aplikacích a jistě nemají potřebu autorizovat každou hloupost jen proto, aby zjistili, oč se jedná.
Dobrý způsob, jak nalákat uživatele k samotné autorizaci, je znefunkčnit některé zajímavé odkazy nebo tlačítka, jejichž popis ale návštěvníkovi napoví, co se pod nimi skrývá.
Distribuční kanály
Pro propagaci své aplikace je nutné využívat ne jeden, ale všechny nabízené distribuční kanály, neboť aplikace se nebude rozmnožovat sama. Ať je to registrace do adresáře aplikací, možnost zasílání pozvánek přátelům, placená Facebook reklama, nebo využití tlačítka sdílet. Každý z těchto způsobů naláká jinou sortu uživatelů, takže nezapomeňme na žádný.
Neusněte na vavřínech
Jakmile dosáhne počet vašich příznivců dostatečného množství, neusněte na vavřínech. S vašimi uživateli/fanoušky je nutné neustále komunikovat a aplikaci různými způsoby dále podporovat (např. obměňovat text na pozvánkách a zkoumat, který má nejlepší úspěch), jinak by časem všichni odešli, a to stejně tak rychle, jako přišli. Naopak je potřeba motivovat uživatele vrátit se zpět a pozvat nové kamarády.
Konkurence skýtá dobrou inspiraci
Inspirujte se u konkurence. Jak to, že některé hry mají tak mnoho uživatelů? Jednoduše motivují současné uživatele, aby lákali své kamarády, neboť za to mají nějaké výhody ve hře. Taková propagace je potom daleko cennější, než jakákoliv jiná reklama. A navíc je zdarma.
Závěrem
Nakonec několik myšlenek, které byste měli mít vždy na paměti.
- Pokud budete mít opravdu zajímavou aplikaci, uživatelé se vrátí sami a rádi
- Vyvíjíte v sociální síti, tedy i vaše aplikace musí být sociální (interakce s přáteli, s provozovatelem, ...)
- Registrace v adresáři aplikací udělá své
- Využívejte dostupné zdroje komunikace
- Placené reklamy na Facebooku nejsou úplně od věci
- Zasílejte fanouškům aktualizace a novinky
Zdroje:
http://forum.developers.facebook.com/viewtopic.php?pid=167262
http://forum.developers.facebook.com/viewtopic.php?pid=120077
