Posts with tag Sítě
Jak je na tom reCAPTCHA v praxi
V článku Jak přechytračit CAPTCHA Resolver jsem nedávno psal, jak jsou internetoví roboti šikovní v rozpoznávání různých obrázkových textů, které je mají právě odhalit. Na konci jsem zmínil projekt reCAPCHA, který nabízí snadnou integraci kompletního testu do vašich formulářů.
Nevedly se mi úpravy vlastního CAPTCHA testu, kde ani při použití překrývajícího se jednobarevného textu neměli roboti žádný problém vložit mi do diskusního fóra nesmyslné údaje. Nakonec jsem zkusil právě zmíněný reCAPTCHA a mile mě překvapilo hned několik věcí:
Jako první mě překvapila snadná integrace. Vygenerovaný JavaScriptový kód sice vypadá složitě, nicméně pro vložení CAPTCHA testu na stránky stačí registrace na stránkách recaptcha.net a řízení se jasnými pokyny.
Potom mě překvapila rychlost, jakou jsou data z externího serveru recaptcha.net stahovány. Na to, kolik tento server musí vyřizovat požadavků a že požadavky generují netriviální grafický výstup, je to paráda.
A nakonec mě překvapily výsledky. Od nasazení ReCaptchy (dnes přes jeden týden) žádný robot neuspěl. Je možné, že je jen otázkou času, kdy i reCaptcha bude přechytračena, nicméně pro dnešek musím říct, reCaptcha nemá chybu.
Nakonec ještě zmíním, že kromě obrázku lze text i přehrát, tedy stránky budou přístupné i slabozrakým či jinak zrakově postiženým.
add comment
view posted comments (0)
Facebook aplikace - jak uspět
Marketing za pomoci sociálních sítí, to je trend současnosti i blízké budoucnosti. Ukážeme si pár pravidel, které je dobré dodržovat při propagaci Vašich Facebook aplikací. Článek vychází z jednoho příspěvku na diskusním fóru vývojářů Facebook aplikací.
Základní scénář
Základní scénář každého uživatele Facebook aplikace je následující:
- Uživatel je pozván přítelem
- Uživatel akceptuje pozvánku
- Uživatel autorizuje aplikaci
- Uživatel provede nějaké akce v aplikaci
- Uživatel posílá pozvánku přátelům
- Uživatel přestává používat aplikaci
- Uživatel odebírá aplikaci ze svého seznamu
Cílem každého provozovatele aplikace je dostat uživatele přes kroky 1,2 a 3 do stavu, kdy cyklí mezi 4 a 5. Jakmile se dostane do stavu 6 a 7, je zle.
Je dobré si uvědomit, že i přesto, že nejvíce zisku nám uživatel přinese mezi kroky 4 a 5, musíme se při vývoji postupně zaměřit na všechny kroky. Co s nimi budeme dělat? Analyzovat.
Neautorizujte bezhlavě
Za prvé potřebujeme odstranit všechny překážky, které stojí před uživatelem. Například striktní příkaz require_login, který zobrazí okno s přihlášením nebo autorizační okno pro nepříhlášené, resp. neautorizované uživatele, není nutné volat vždy. Naopak je dobré uživateli nabídnout část obsahu aplikace i bez nutnosti mít aplikaci povolenu. Stejně, jako zákazníci rádi chodí po obchodě, aniž by museli předem souhlasit s koupí, brouzdají uživatelé Facebooku po stránkách a aplikacích a jistě nemají potřebu autorizovat každou hloupost jen proto, aby zjistili, oč se jedná.
Dobrý způsob, jak nalákat uživatele k samotné autorizaci, je znefunkčnit některé zajímavé odkazy nebo tlačítka, jejichž popis ale návštěvníkovi napoví, co se pod nimi skrývá.
Distribuční kanály
Pro propagaci své aplikace je nutné využívat ne jeden, ale všechny nabízené distribuční kanály, neboť aplikace se nebude rozmnožovat sama. Ať je to registrace do adresáře aplikací, možnost zasílání pozvánek přátelům, placená Facebook reklama, nebo využití tlačítka sdílet. Každý z těchto způsobů naláká jinou sortu uživatelů, takže nezapomeňme na žádný.
Neusněte na vavřínech
Jakmile dosáhne počet vašich příznivců dostatečného množství, neusněte na vavřínech. S vašimi uživateli/fanoušky je nutné neustále komunikovat a aplikaci různými způsoby dále podporovat (např. obměňovat text na pozvánkách a zkoumat, který má nejlepší úspěch), jinak by časem všichni odešli, a to stejně tak rychle, jako přišli. Naopak je potřeba motivovat uživatele vrátit se zpět a pozvat nové kamarády.
Konkurence skýtá dobrou inspiraci
Inspirujte se u konkurence. Jak to, že některé hry mají tak mnoho uživatelů? Jednoduše motivují současné uživatele, aby lákali své kamarády, neboť za to mají nějaké výhody ve hře. Taková propagace je potom daleko cennější, než jakákoliv jiná reklama. A navíc je zdarma.
Závěrem
Nakonec několik myšlenek, které byste měli mít vždy na paměti.
- Pokud budete mít opravdu zajímavou aplikaci, uživatelé se vrátí sami a rádi
- Vyvíjíte v sociální síti, tedy i vaše aplikace musí být sociální (interakce s přáteli, s provozovatelem, ...)
- Registrace v adresáři aplikací udělá své
- Využívejte dostupné zdroje komunikace
- Placené reklamy na Facebooku nejsou úplně od věci
- Zasílejte fanouškům aktualizace a novinky
Zdroje:
http://forum.developers.facebook.com/viewtopic.php?pid=167262
http://forum.developers.facebook.com/viewtopic.php?pid=120077
Hacker Igigi opět a znova
Při dnešní návštěvě portálu zive.cz jsem narazil na pozdrav od Igigiho, hackera, který se dlouhodobě nabourává zejména do databází webových serverů, a na kontě má již pěknou řádku známých portálů. Přesto, že to zprvu vypadá tak, že napadl i zive.cz, není tomu tak a jedná se jen o upoutávku na rozhovor, který s ním proběhl.
Reakce na jeho konání se různí - jedni ho chválí za odhalování chyb, což má za následek zvýšení zájmu správců serverů o bezpečnost, která je často žalostně slabá, druzí ho kritizují, že svým nelegálním chováním jen získává pozornost veřejnosti.
Osobně z něho mám smíšené pocity. Někteří správci si opravdu dají říct, až když je jejich web napaden, nicméně kdybych dostal do ruky hajzla, který nám ukradl rádio a poškodil zámek u auta, asi bych mu nebyl příliš vděčný za to, že mě naučil vyndávat přední panel rádia.
Takže osvěta je určitě dobrá a donutit provozovatele webových serverů, aby více dbali na bezpečnost a dodržovali alespoň základní pravidla bezpečnosti, to by bylo super. Ovšem ne tímto způsobem. Jakým ale, to je otázka.
Některé další názory si můžete přečíst naříklad tu:
Pomalý DHCP ve Firefoxu a Thunderbirdu v Ubuntu Karmic Koala a problém s IPv6
Již podruhé se mi stalo, že v Ubuntu (momentálně mám verzi Karmic Koala) ve Firefoxu trvalo nesnesitelně dlouho zjištění adresy serveru z doménového jména (tzv. Domain Resolving). Poprvé jsem s tím chvíli žil, nyní jsem se rozhodl učinit tomu přítrž.
DHCP server byl přiřazen správně, jen jeho funkce nebyla optimální, první načtení stránky z jednoho serveru trvalo třeba minutu, někdy se to nepovedlo vůbec. Opakované načtení stránky ze stejného serveru již bylo rychlejší - to mě upozornilo na problém s DHCP.
Po chvíli googlení jsem zjistil, že by mohlo pomoci vypnutí IPv6 ve Firefoxu. Do adresního řádku jsem napsal about:config a hodnotu network.dns.disableIPv6 jsem nastavil na true.
Po restartu Firefoxu se zdá být vše OK.
Podobný problém nastal i v Thunderbirdu, tam lze deaktivovat protokol IPv6 pomocí Config Editoru, ten se nachází zde: Tool -> Options (v linuxu Edit -> Preferences) -> záložka Advanced (Pokročilé) -> Config Editor. Položka network.dns.disableIPv6 nastavena na true by opět měla vyřešit trápení.
Po dalším googlení jsem nejspíše odhalil příčinu. Je jím pravděpodobně jedna ze síťových komponent u mě doma, která nepodporuje protokol IPv6. Konkrétní komponentu jsem nezjišťoval, nicméně řešením je vypnutí podpory IPv6 v celém Ubuntu. Návod je zde.
Jak na vícejazyčný web - mikrostudie
Řekňeme, že vyvíjíme nějaký CMS. Chceme samozřejmě naplnit požadavky co nejširší masy budoucích uživatelů, musíme tedy myslet i na možnost rozšířit systém o další jazyky, a to zejména na front-endu, v lepším případě mít lokalizovaný i back-end.
Při návrhu je potřeba zvolit způsob, jakým budou stránky překládány - zda budou jednotlivé jazykové verze se společnou strukturou nebo budou struktury oddělené. A to je právě cíl mé soukromé mikrostudie, tedy zjistit, jaké řešení budou potencionální uživatelé potencionálního CMS (provozovatelé stránek) častěji využívat.
Weby jsem vybíral víceméně náhodně, musím ovšem uznat, že výsledky mohou být velmi nepřesné, neboť ne vždy je patrné, jakým způsobem jsou překlady implementovány. Ani velikost vzorku není dostatečná (řádově desítky webů), aby měl výzkum nějaký větší význam. Zajímavé ovšem bylo všímat si, že naprostá většina českých firemních stránek není v jiném než českém jazyce. A to i přesto, že ambice mnohých firem se zdají být za hranicemi tuzemska.
Výsledek
Výsledek byl pro mě přesto zajímavý - 50:50 - remíza. Zhruba polovina webů, zdálo se, používá oddělenou strukturu pro různé jazykové mutace, polovina webů naopak používá stejnou strukturu a překládá pouze texty.
Závěr
Když jsem tak procházel jednotlivé stránky a přemýšlel nad tím, co je lepší, musel jsem uznat, že obě varianty mají své výhody i nevýhody a pro každý web je nutné zvolit tu šikovnější. Pokud má tedy potencionální CMS umět vše potřebné, měl by podporovat obě možnosti. Uživatel si může zvolit tu, která mu v dané chvíli vyhovuje.
Google Chrome OS - operační systém od Googlu
"Google byl vyhledávač?", můžou se za pár let ptát vaše děti, zatímco si na netbooku značky Google spustí prohlížeč Chrome verze 5, který má čistě meziřečí integrováno vyhledávání od Googlu, fotky si upraví pomocí webové aplikace a v jiné podobné aplikaci napíše i dopis babičce. Pardon, zapomněl jsem, operační systém bude pochopitelně vyvíjen Googlem.
Možná teď kroutíte hlavou, že jsem se zbláznil, vždyť Google je přeci vyhledávač a na pole desktopových aplikací vyrazil teprve nedávno. Jenže se mu tam velmi daří, podle w3schools má už nyní podíl 6% mezi webovými prohlížeči. No a nyní ohlásil vývoj operačního systému Chrome OS na platformě Linux, jehož dokončení se předpokládá v polovině příštího roku. Ten bude upraven pro rychlou práci, maximální využití webových aplikací (vyvíjených samozřejmě Googlem) a slabší hardware.
No vidíte, z původní vidiny už zbývá pouze netbook značky Google, o kterém zatím svět nemá zdání, ale kdo ví, co se v ústředí Googlu všechno chystá?
